Prvni maj – to svatek lasky a svatek roboty … to zna každy ze školy, ni?

No a bo milujem bajkovani a aji roboty se žadny ostravak neboji, tož sme naložili vercajk a bajky do Romanova formana a vyrazili z Frydku do Eplštadtu cosik bajkerum nakopat … Singltrek se pry temu řyka.
Jak sme dorazili, tak partyja už machala krumpačama, bo Dafydd už měl ten singl znova natrasovany, bo noc před tym jakysik cyp ukrat všecky faborky, tož sme se aji my hodili do gala, bo taka přiležitost vidět svjetovu kapacitu na stavjani stezek v akci neni každy den, bafli vercajk do ruky a dali se do kopani. No ni?

Kopali, lopatovali a hrabali sme pod bičem singltrekoveho otrokařa od rana do večera, až se z nas kuřilo, tři dny. Kdyby to chtěl kdosik spočitat, tak tych kubiku hliny a kameňa se nedopočita … No a bo sme kluci, aji holky, zvjedavi a scem se aji cosik o stavjani stezek naučit, tož sme Dafyddovi čuměli pod pazury, co jak robi a aji sme se ho ptali na ruzne figle.

No a vysledkem tych galeji je (bohužel enem) sto šedesat metru vlnek, zataček a jinych cyparen, co maju bajkeři a bajkerky radi.

Martin Duží