Závěrečný den stavby vítá čembisty slunečními paprsky. Singltrek je už skoro hotový, zbývá dodělat klíčové pasáže a upravy okolí singlu.

Chlapi se pouštějí do stavby opěrné zídky na začátku singlu přes kořeny mocných smrků. Velení vzal do svých rukou Dafydd, který díky svým zkušenostem z kamenů kouzlí takřka uměleckou mozaiku. Tam, kde by cyklista musel pracně přenášet kolo a výletník nepříjemně zakopával, vzniká krásně plynulý úsek zábavně se prosmýkávající mezi stromy.

Tomáš Mifek se chopil úprav okolí singlu a brzo už mu nikdo neřekne jinak než “Zahradník”. Když konečně stojí zídky z kamenů, vypadá to, že singl hotový. Ale kdeže. Dafydd začíná procházet singltrek a zabudovává dusítka - velké kameny, které opticky vytvářejí úzkou stopu stezky a jsou důležité pro vedení a omezení rychlosti cyklistů.

Dafydd stále kmitá tam a zpět. Za ním skupinka pomocníků. Věnuje pozornost každému detailu. Piluje, vše co se nezdá být ideální. Tak a je to. Třetí hodina třetího dne. Dafydd se zastavuje a se stylem anglického gentlemana pronáší úsečné “Well done”. Radost všech převeliká - první opravdový singltrek v Česku je hotový…

Pátek.

Dobrovolníci ČeMBy to sice ještě neví, ale je před nimi nejtěžší den. Zatáčka zařízlá do louky byla jen rozcvička. Pravá zábava začíná, jakmile se singl dostává do lesa. Je třeba odstranit humusovou vrstvu, aby stopa stezky byla stabilní. V blízkosti stromů se tak musí odhalit kořeny stromů, které čembisté následně pečlivě obskládávají kameny a zasypou minerální zeminou, aby nedocházelo k jejich poškození. Stezka je tak nenejvýš ohleduplná k přírodě, kterou se vine. Tento “trik” vychází z desetiletých zkušeností Dafydda Davide z budování stezek po celém světě. Přitom vznikají terénní vlny, které jsou důležitým zpestřením stezky. I Kuba Urban, jeden z prvních jablonečáků, který si stezku projel, si tyto “houpáky” chválí ze všeho nejvíc.

Holky se mezitím pouští do čištěn lesíka, ze kterého si lidé udělali malou skládku. Kočárek, pneumatika… Za krátkou dobu tak mají nasbíráno pět vrchovatých pytlů odpadků. Čembisté tak mají do večera o práci vystaráno. Končí se až skoro před tmou. Ale nálada je výborná - udělal se pořádný kus práce a singltrek už láká k prvnímu projetí.

Cizorodý je pouze název.

Žijeme v globálním světě a horské kolo přišlo ze zámoří, proto je pochopitelné, že spolu s ním přišla i část terminologie.

Singltrek navazuje na nejlepší tradice českého turistického hnutí první republiky, kdy byly v Čechách a na Moravě budovány turistické chodníky, které nejen terénní cyklisté s radostí využívají dodnes.

Singltrek má nyní prověřenou a vylepšenou metodikou stavby a údržby, která se dále vyvíjela a osvědčila se v mnoha koutech světa. Od historických turistických chodníků se liší pouze tím, že klade větší důraz na požadavky provozu horských kol a také na odolnost vůči erozi.

Singltrek velmi dobře odolává silám přírody i svých uživatelů, i přes to je důležité o něj pečovat. Jeho úzký, vinoucí se charakter umožňuje údržbu i v malých skupinách dobrovolníků několikrát do roka.

My kteří jsme singltrek zažili, víme, že je radost vzít občas do lesa místo kola motyku a hrábě, když díky tomu zachováme prvotřídní kvalitu bajkových zážitků.

Singltrek je trvle udržitelný. Jeho metodika byla vyvinuta s důrazem na minimalizaci vlivu na životní prostředí. Právě ty inženýrské prvky, které uživatelům poskytují radost s pohybu zároveň zajišťují ochranu singltreku proti erozi.

Ano.
Díky svému trasování se po singltreku uživatelé pohybují relativně pomalu. Proto jim nehrozí vážná zranění a je vždy dost času zodpovědně zpomalit a vyhnout se s ostatními uživateli.

Stavbu financovala Česká mountainbiková asociace zcela z vlastních zdrojů. Darovala tak 500 hodin dobrovolnické práce a náklady spojené s výstavbou stezky (materiál v podobě žulového kamení, dopravu, apod.) pro zlepšení možnosti rekreace obyvatel Jablonce a jeho návštěvníků.

Singltrek je pro všechny! Díky svým vlastnostem se hodí pro sdílené užívání. Radost by z něj měli mít všichni, kteří na něj narazí. Zážitkové vlastnosti singltreku však nejlépe ocení uživatelé, kteří se pohybují rychlostí vyšší než chůze. Zejména běžci a terénní cyklisté pocítí, že po singltreku plynou.

V případě, že je vystavěna síť singltreku, realizuje se většinou v důmyslném systému různých náročností, který zaručuje, že se na na jeho různých typech budou bavit začínající i pokročilí uživatelé.

V příměstských lesích a také turistických oblastech stavěly v první polovině minulého století turistické spolky sítě nádherných chodníků. Většinu z nich je dnes překryla síť dvoustopých cest pro motorizované lesní hospodářství. O zbytek se nikdo se nestará. Přitom rekreační využívání lesů postupně stoupá. Je proto třeba, aby v Česku začaly vznikat kvalitní přírodní stezky určené pro rekreaci. Stezky jako singltrek budou sloužit všem návštěvníkům lesa, nejen bajkerům.

Není pěknějšího způsobu oslavy svátku práce než práce. 1.5 se slavnostně schází 25 dobrovolníků ČeMBy na místě stavby singltreku. Mrholí, ale je pohoda. Čembisté fasují nářadí, které přivezly vstřícné jablonecké Technické služby. Pracovní prostor je ohraničen jasně zelenou páskou generálního partnera Meridy. Vrcholí očekávání před slavnostním výkopem. Ten se ale odsouvá. Někdo přes noc ukradl praporky vytyčující stezku. Čembisté se moc nediví, ale Dafydd Davis vypadá, že moc nechápe, o co jde. Tomáš Kvasnička mu vysvětluje, ať se neznepokojuje, že jsme prostě v Česku… Malá exkurze do povahy českého člověka trochu mění plány. Dafydd, stále trochu zaskočený, se musí vrátit pro inklinometr a praporky, aby stezku mohl znovu vytyčit.

Mezitím se však úderná skupina dobrovolníků rozjíždí do lomu v Hraničné, kde vybírá a nakládá vhodné kameny potřebné pro obskládávání kořenů a zpevnění některých úseků stezky. To už Dafydd dokončuje staronové vyznačení stopy stezky a pod jeho vedením se rozhýbává nářadí v rukou dobrovolníků ČeMBy.

Přestává pršet. Začíná se kopat. Startuje se na nejlehčím úseku stezky. Na louce se tvaruje táhlá zatáčka. Dafydd přísně dohlíží na správné provedení, především na zářez do svahu a příčné vyskloňování odvádějící vodu, kde je potřeba okamžitě sám přikládá k ruku k dílu. Takové nasazení byste od velšského šlechtice nečekali.

Vykopaná zemina se rozhrabuje pod stezku - kdyby se jen vyházela, voda by ji brzy spláchla zpět přímo na singltrek. Den pomalu končí a za čembisty zůstává hotový první úsek stezky - zařízlý do louky mírně stoupá vzhůru a naznačené pokračování dalšího dne mizí mezi stromy…